neděle 4. listopadu 2007
Bohužel...
Hojení prsou
Jizvy jsem začala sledovat od soboty (4 dny po operaci), kdy jsem se už sama umývala.
- 4 dny po operaci - stehy jsou dost viditelné, kolem bradavek se mi dělají stroupky
- 6 dní po operaci - na jedné bradavce nejsou stehy skoro vůbec vidět, na druhém jsou stroupky. Jizva, která vede kolmo dolů je na jednom prsu hlubší (asi víc utáhli stehy)
- 8 dní po operaci - jizvy i bradavky začínají přicházet k sobe = SVĚDÍ TO
- 10 dní po operaci - pomalu přestávám krvácet
Doporučují koupit krém na strie. Prsa budete mít napnutá a staré strie budou víc vidět. Já jsem si koupila krém na strie Elancyl a krém proti napínání a proti vzniku nových strií . Funguje to tak, že to dodává kolagen do kůže. A staré strie se jakoby vyplňují. Ten druhý působí proti napínání... no prostě u mě to funguje. Na samotné jizvy zatím nepoužívám nic jiného než Heparoid (ten doporučuji nakoupit ve velkém množství. Já mám spotřebu 1 na dva až tři dny).
- 11 den - mírně mi krvácí spoj jizev, podle doktora je to ale normální. Prsa začínají povolovat, trošku sestoupili a už začínají vypadat pěkně. Docela hodně mi vadí stahovací podprsenka, ale zítra jdu na kontrolu a budu mít novou
Prvních pár dní doma
Ve středu v deset mě operovali, v pátek v jedenáct hodin jsem byla doma. Fungovala jsem relativně normálně. Jediné co mě obtěžovalo, byly bolesti zad. Nejsem zvyklá ležet na zádech a ty dva dny, kdy jsem byla ovázaná, tomu asi taky moc nepomohly.
Co můžete tři dny po operaci:
- ležet
- sama se zvednout a lehnout si
- sedět
- pracovat na pc
- jít na toaletu
- zvládnout hygienu a umytí vlasů
- připravit si jídlo
- číst si
- obléct se
- vyfénovat si vlasy namalovat se atd.
Co NEmůžete tři dny po operaci:
- sice se obléknete, ale se sundáním trička je to horší. Doporučuji koupit mikynu nebo košili na zip
- umyjete se, ale jizvy si krémem sama nepotřete a už vůbec si je nezalepíte. S tím Vám bohužel musí někdo pomoct
- nemůžete zvednout ruce, takže všechno pití a důležité potraviny dát v ledničče dolů
- Pokud budete sama doma, nechejte si dát talíře, skleničky atd. na linku. Z poličky je nesundáte
- Nezvednete sklenici větší než 2 deci
- Chuť k jídlu moc není, takže to, že nezvládnete připravit jídlo, Vám zas tak moc vadit nemusí
- nedáte nádobí do myčky
- nemůžete se předklonit
- nesednete si ve vaně
To jsou asi všechny problémy, na které jsem narazila já. Počítejte s tím, že nic neuzvednete a ruce nahoru prostě nedáte =o) Mimo to, jsem byla schopna fungovat normálně. Všechno mě ale hodně vysílilo, takže jsem se třeba ráno umyla (cca 1 hod.) a pak jsem si šla na hodinu lehnout. Naobjedvala jsem se a šla jsem si lehnout. První tři dny jsem tedy polehávala.
V pondělí jsem se s přítelem vydala autem na nákupy (volte trasu takovou, abyste co nejméně jeli po kolejích). V úterý jsem šla na kontrolu. V pátek (tedy týden po návratu domů) jsem sama uklidila byt. Trvá to delší dobu, práce s vysavačem je těžší, ale jde to.
17.9.
Tak s tim uklidem je to horsi, kdyz jsem se o tom zmínila doktorovi, málem mě prohodil oknem. Prý si můžu tak maximálně vyčistit zuby a tím to končí =o)
Operace
Na operaci jsem šla asi o půl desáté a probudila jsem se až na pokoji kolem druhé hodiny. Byla jsem úplně popletená, škrábalo mě v krku po intubaci a střesně mě bolelo oko. To bylo snad jediné, co jsem v tu chvíli vnímala. Taky jsem měla stažený hrudník, nemohla jsem se hýbat. Byla jsem napojená na kapačkách (jedna byla antibiotika, druhé asi nějaká výživa) a druhou ruku jsem měla napojenou na monitorování a automatické měření tlaku. Usnula jsem okamžitě po pribuzení.
Další probuzení bylo ve tři hodiny. Krk bolel, jako kdybych byla nachlazená. Kašlala jsem a to nebylo zrovna nic moc příjemného. Všechno mě bolelo, ale nešlo o nic strašného. Nemohla jsem se hýbat, takže ta bolest, ve které jsem se probudila, mi za chvilku přišla normální. Nejhorší ze všeho bylo bolavé oko. Asi se mi v něm udělal nějaký zánět během operace. Nevím. Takže jsem mazala, prokapávala, zavazovala. Naštěstí to po třech hodinách (a injekci proti bolesti) přešlo.
Nejdelší jsou první dvě, tři hodiny. Po anestezii jste zmatená, nemůžete se pohnout, všechno Vás bolí. Můžete jen na mísu. Naštěstí jsme po anestezii nezvracela (všichni mě upozorňovali, že budu). Už v sedm hodin mi přinesli večeři a hned po probuzení jsem mohla pít.
Jako výbavu na první den doporučuji:
- jelení lůj
- papírové kapesníky
- kapky do očí
- bonbony halls nebo hašlerky atd.
- slámku a pití v malých lahvích (to jsem dostala, ale nemusí to být všude)
- mp3 přehrávač
- malý polštářek, kterým se budete moct podkládat
Asi v pět mě odpojili z jednoho přístroje a v devět mě odpojili od kapaček. Jediné co mi zůstalo, byly dreny a dvě plastové nádobky, kam odtíkala moje krev.
Odpoledne jsem proležela, večer už jsem si pustila televizi. V devět jsem dostala druhou injekci proti bolesti a injekci proti srážlivosti krve. To píchání mi přišlo nejhorší. Připadala jsem si jak jehelníček. Usnula jsem o půl desáté a probudila se ve dvě ráno. Pak jsem střídavě spala a byla vzhůru. Už jsem si mohla číst.
V šest ráno přišla sestřička (mísa, teplota, tlak a antibiotika). V osm mi přinesli snídani. V devět hodin mi pomohli vstát a konečně jsem mohla jít sama na záchod =o) Jak jsem již psala, toto budete považovat za Váš největší úspěch. Vstávání jsem zvládla, ale díky automaticky polohovacímu roštu postele. Kdyby tam nebyl, nezvednu se. Takže to si taky pohlídejte. Druhý den jsem sebou ještě tahala nádobky na krev (naštestí už nic neodtékalo). Prsa bolela, ale pokud jsem ležela bylo to ok. Problém nastal po zvednutí. Musela jsem si je podpírat, zdálo se, jako by se chtěly utrhnout. Celý den jsem proležela, několikrát jsem vstala na toaletu a večeři jsem zvládla vsedě. Chuť na jídlo jsem neměla vůbec, takže jsem toho ani moc nesnědla. Hlavně jsem pila (voda, ledový čaj, coca-cola). Večer už jsem injekci proti bolesti odmítla, dostala jsem jen prášek na spaní a antibiotika a další injekci proti srážlivosti.
V pátek jsem se probudila v šest ráno. Zvládla jsem si vyčistit zuby, omýt se žínkou (tu nezapomeňte) a dokonce jsem si umyla hlavu!!! Sama jsem se oblékla do denního oblečení a bylo osm ;o) Připravte se na to, že Vám všechno bude trva 3x déle než normálně. Nasnídala jsem se a o půl deváté si pro mě přijel přítel. Sbalil mi věci a čekalo se na pana doktora. Ten přišel v devět, vzal si mě do ordinace, vyndal dreny (FUJ nebolí to, ale máte pocit, že Vám někdo vysává obsah hrudníku), dezinfikoval jizvy, natřel krémem, ovázal a bylo hotovo.
Informace, které jsem obdržela před odchodem:
- každé ráno osprchovat a dezinfikovat speciálním mýdlem které jsem dostala na klinice. Neutírat, nechat oschnout!
- po umytí jizvy potřít Heparoidem
- položit gázu a přelepit (to Vám doktor ukáže)
- žlutý výtok je úplně normální, jizvy mohou několik dní trošku krvácet
- může se stát, že odumře nějaká tuková buňka, která je tělem vyloučena v podobě hnědočervené tekutiny (takže vlastně nepoznáte, jestli to není krev)
- pár dní odpočívat
- za týden na kontrolu
V jedenáct hodin jsem byla doma.
Předoperační vyšetření, která musíte absolvovat
Formuláře, které jsem obdržela:
- formulář pro předoperační vyšetření
- anesteziologický formulář
Co jsem si musela zařídit
- autotransfuzi (doporučuje se při větších operacích)
- mamograf
- předoperační vyšetření na interně
Nejdříve jsem navštívila mamologickou ordinaci. Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu nebylo potřeba jít na mamograf, udělali mi jen ultrazvuk. Studí to, ale nejde o nic nepříjemného. Výsledky jsou hned. Když přijdete ráno, za půl hodiny jdete domů.
Druhá cesta vedla za praktickým lékařem. Na autotransfuzi jsem musela přinést krevní obraz. Vzali mi krev ve čtvrtek, do druhého dne jsem měla krevní obraz. V pondělí jsem šla na autotransfuzi.
Bere se asi 350 ml. Na první pohled nic moc, ale běžte si tam lehnout ;o) Celý odběr trvá 4 minuty. Připravte se na radikální snížení tlaku (já měla po odběru 70/30, normálně mám 110/70). Toší se hlava, chce se Vám omdlít a zvracet. Nicméně se to dá vydržet. Tohle byl pro mě nejhorší zážitek z celé operace. Po odběru jsem fasovala kofeinovou tabletku, černou kávu a čokoládovou sušenku a asi po půl hodině, když se mi zvedl tlak, jsem šla domů. Doporučuji doprovod a odvoz autem. Bude Vám opravdu zle.
Následovala návštěva na interně, kde mi položili pár otázek (výška, váha, jestli kouřím, piju, beru léky atd.). Změřili mi tlak, natočili EKG, vzali dvě zkumavky krve a šla jsem domů. Trvalo to asi půl hodiny. Výsledky jsem měla do dvou dnů.
A to je vše. Takže jsem se ani tak moc nenaběhala.
Jednu cestu jsem absolvovala úplně zbytečně. Šla jsem na ortopedii pro doporučení, aby mi byla operace hrazena pojišťovnou ze zdravotních důvodů. Když se na mě pan doktor podíval, hned mi doporučení napsal =o) Bohužel jsem zjistila, že pokud je operace hrazena pojišťovnou, ze zdravotních důvodů se provádí maximální minimalizace. Tedy, že by mi udělali velikost A. Nevím jakou máte zkušenost vy, ale mě toto naprosto odradilo. Druhá věc je ta, že by mi operaci uhradili pouze tehdy, pokud by byla provedena na konkrétním pracovišti v Brně - čekací lhůta rok a není tam žádný doktor, na kterého mám reference. To mi za to opravdu nestálo.